Arónie, jeřabiny, rakytník
Blížící se podzimní počasí je ideální příležitostí pro zpracování blahodárných bobulí na naší zahradě, které jsou skvělým zdrojem vitamínů. Ty totiž budeme více než potřebovat v typickém sychravém počasí, kdy je nachlazení velmi rizikovou záležitostí.
Mezi nejtypičtější zdroje mocné imunity patří bezesporu arónie, jeřabiny a rakytník. Pokud nějaký tento skvost v zahradě máte, můžete se radovat. Samotné plody v syrovém stavu nejsou většinou moc chutné, proto je několik možných cest, jak tyto bobulovité poklady přetvořit v pokrm, který bude skvěle chutnat a navíc prospěje našemu zdraví.
Arónie, jeřáb černý, temnoplodec
Arónie patří na každé zahradě mezi takové královny krásy. Hlavně na podzim, kdy se její listy zabarví do krásné tmavě červené barvy, ze které skoro až přechází zrak. Plody arónie dozrávají v průběhu září, a protože v syrovém stavu má poměrně hořkou chuť, dělají se z ní skvělé šťávy, likéry nebo víno, vynikající je také marmeláda nebo pečený čaj.
Plody aronie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak. Plody jsou prospěšné při cukrovce, protože obsahují přírodní sorbit, čili sladidlo vhodné i pro diabetiky. Doporučují se také při ateroskleróze. Arónie obsahuje mnoho vitamínů, ale i bioflavonoidů, rutinu (pro pevné cévy), dále železa, jodu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, nezbytných pro pevné zdraví a vitalitu.
Rozinky z aronie
Na tuto dobrotu potřebujeme 1 kg aronie (jen obrané kuličky), ½ litru vody a 60 dkg třtinového cukru. Celá příprava není složitá, jen je potřeba trochu času a péče, aby výsledné rozinky byly přesně takové, jaké nám splní chuťové uspokojení.
Nejprve svaříme vodu s 10 dkg cukru a do nálevu vsypeme připravenou aronii Pokud nemáme čerstvou, můžeme použít i sušené plody. Další den přidáme dalších 10 dkg cukru a vše zahřejeme jen tak, aby se cukr rozpustil – pozor, nesmí se vařit. Stejný postup opakujeme následující 4 dny. Sedmý den aronii scedíme, necháme důkladně okapat, na plech dáme pečící papír a aronii rozprostřeme ve slabé vrstvě.
Sušíme na 50 stupňů v pootevřené troubě, dokud se aronie nevysuší na měkké rozinky. Dávejte pozor na přesušení, aronie by pak byla tvrdá. Zbylým cukrovo-aroniovým nálevem můžeme přisladit čaj nebo přilít rum a získáme tak skvělý likér na chladné zimní večery.
Jeřabiny
Jeřabiny lepší pro zpracování jsou sladkoplodé s vroubkatými listy jen v jedné třetině. Navíc mají na plodech hvězdičku. Existují jeřabiny, které mají svíravou chuť, ty mají vroubkované celé listy a na plodech mají křížek. Správně zralé jeřabiny by měly být nasládlé, lehce nahořklé a lehce trpké.
Hruškový kompot s jeřabinami
Hrušky oloupeme, rozkrojíme a zbavíme jadérek. Jeřabiny propláchneme a necháme oschnout. Ovoce rozdělíme do sklenic, kdy do každé sklenice přidáme polévkovou lžíci třtinového cukru a vše zalijeme horkou převařenou vodou. Zavíčkujeme a sterilujeme při 85 stupních cca 15 minut.
Babiččina domácí jeřabinová marmeláda
Dobrota, která je nenahraditelným doplňkem ke svíčkové omáčce nebo jiným pokrmům připraveným na smetaně. Výborná je také ke grilovaným sýrům, například k hermelínu.
Připravte si 800 g kuliček jeřabin, 0,5 l vody, 750 g želírovacího cukru a šťávu vymačkanou ze 2 pomerančů. Kuličky jeřabin necháme přes noc zmrznout v mrazáku (není nutné, ale trochu zesládnou). Druhý den je povaříme do měkka, propasírujeme a vrátíme do hrnce. Přidáme želírovací cukr a znovu vše přivedeme k varu. Na poslední minutku k marmeládě přidáme pomerančovou šťávu. Můžeme dochutit také 1 velkou skořicí a 10 ks hřebíčku. Horké plníme do skleniček a otočíme dnem vzhůru.
Rakytník
Krásně oranžové plody rakytníku v sobě mají spoustu prospěšných látek. Pomáhají chránit organismus před škodlivinami, mají blahodárné účinky pro pleť a posilují imunitu. Z rakytníku můžete připravit velmi dobrý sirup, džem nebo třeba olej.
Rakytníkové pyré
Opláchnuté plody rakytníku (2 kg) dáme do hrnce s třtinovým cukrem (1 kg) a zalijeme vodou tak, aby byly plody ponořené. Pomalu uvedeme do varu a odstraňujeme tvořící se pěnu. Vaříme tak dlouho, aby byl rakytník měkký a plody popraskané. Poté propasírujeme a podle chuti můžeme dosladit. Můžeme přidat zrníčka z vanilkového lusku. Ještě horké plníme do skleniček. Uchováváme na chladném a tmavém místě. Pyré takto vydrží cca ½ roku.
Bažant v rakytníkové omáčce
Pro 2 osoby si připravíme 1 lžičku strouhané kůry z bio pomeranče, ½ lžičky celého klasického černého pepře nebo můžete vyzkoušet divoký pepř, 10 kuliček jalovce, 1 polévkovou lžíci jemně nasekaných bylinek (rozmarýn a tymián), hrubozrnnou sůl a vše podrtíme v hmoždíři.
Poté si naporcujeme 1 bažanta o váze cca 1 kg a do masa vmasírujeme 2/3 kořenící směsi. Na pánvi opečeme na másle cibuli do hněda, přidáme kousky masa a cca 10 minut restujeme. Orestované kousky bažanta posypeme zbylým kořením a pečeme v troubě na 180 stupňů cca 30-45 minut.
Do hrnku na plotnu nalijeme pomerančovou šťávu a rakytníkové pyré, přidáme trochu medu a zahříváme do zhoustnutí. Vyndáme maso pečené v troubě a udržujeme teplé pod alobalem. Vypečenou šťávu z masa nalijeme k rakytníkové omáčce, provaříme a rozmixujeme ponorným mixérem. Omáčku dochutíme a pokrm servírujeme nejlépe s vařenými bramborami.
Bonusový podzimní recept na pečený čaj
Do pekáče nasypeme všechny plody, které jsme nestihli zpracovat, přidáme nakrájená jablka, případně další ovoce, které máme rádi a které máme k dispozici (celkem cca 2 kg), 2 lžičky skořice, 5 hřebíčků, 2 bio citróny nakrájené na plátky), posypeme třtinovým cukrem (1/2 – ¾ kg) a pečeme asi ½ hodiny v troubě na 180-200 stupňů.
Po vyndání z trouby můžeme přilít cca 2dcl rumu. V průběhu pečení několikrát promícháme. Horké plníme do čistých sklenic, které otočíme a necháme vychladnout. Takto pečené ovoce je výborné jako čaj zalitý horkou vodou, ale třeba i do jogurtu, tvarohu nebo na ochucení zmrzliny či kaše.