Příprava alkoholických nápojů z bylin je tradicí, která se ve světě objevuje již od starověku. První kvalitně popsané způsoby přípravy se nám dochovaly dokonce až z období středověku. Tehdy byla jejich příprava výsadou mnichů v klášterech, podobně jako vaření piva, často však pomáhaly i obyčejným lidem.
Bylinné alkoholické nápoje se totiž často užívaly jako lék, povzbuzovaly chuť k jídlu nebo zaháněly nadýmání. Ostatně i řada z nás měla babičku, která si připravovala vlastní bylinné likéry, kterými zaháněla své nejrůznější neduhy.
Likér, nebo destilát?
O principu přípravy bylinných likérů napovídá již jejich název. Ten je odvozen od latinského výrazu pro slovo rozpustit. Způsobů, jak vytáhnout a rozpustit v alkoholu všechny zdravé a aromatické látky, které se ukrývají v bylinách, je hned několik. Nejznámější je ovšem destilace a macerace, tedy tzv. studená metoda.
Destilací jsou vyráběny destiláty, u nás především z ovoce, jako jsou švestky či meruňky, ze kterých vzniká slivovice či meruňkovice. Studená metoda je pro nás ovšem daleko zajímavější, protože si s její pomocí můžeme připravovat bylinné nápoje i doma.
Postup je jednoduchý, jelikož se jedná o namáčení bylin a koření v alkoholu. Tímto postupem jsou připravovány i ty nejznámější bylinné likéry, jako je Becherovka, Fernet Stock či Jägermeister. Jejich receptury jsou přísně střeženy, tudíž si jejich věrné kopie doma nepřipravíte, můžete si ale připravit chutí podobné, či úplně jiné likéry, ovšem často stejně chutné.
TIP: Připravte si doma bylinný likér či víno
Chutná i léčí
Každý z nich vám v případě potřeby může pomoci s trochu jinou zdravotní obtíží. Například macerováním meduňky v alkoholu vznikají tzv. karmelitánské kapky, které vyráběli již mniši v 17. století. K meduňce přidali citronovou kůru, semena koriandru, skořici a muškátový oříšek. Výsledkem byl likér, který byl požíván po jídle na lepší zažívání.
K tomuto účelu často sloužila i tzv. kmínka, tedy macerovaný kmín v alkoholu. Ten napomáhal tlumit křeče a podporoval tvorbu a vylučování trávicích šťáv. V případě problému se zažíváním je skvělý také anýzový likér připravovaný ze semen anýzu. I ten se používá během nadýmání, dokáže však pomoci i s nejrůznějšími střevními potížemi.
Tajemství legendárních bylinných nápojů
Právě na zažívací potíže se často užívaly i výše zmíněné, dodnes komerčně prodávané, bylinné likéry. U nás je nejznámější Becherovka, která je vyráběna z 32 bylin a koření. Zajímavé je, že právě směs je přísným tajemstvím, které znají pouze dvě osoby na světě, a to výrobní manažer a ředitel pro rozvoj a strategii firmy. Nikdo jiný proto nedokáže specifickou nahořklou chuť nápoje vyrobit.
Většina bylin použitých při výrobě by měla pocházet z České republiky, ovšem některé přísady jsou dováženy z exotických končin, jako je Zanzibar, Srí Lanka či Jižní Amerika. Ke známým bylinám patří řebříček, hřebíček, skořice a yzop. Zbytek je však přísným výrobním tajemstvím.
Podobně je to také s Fernet Stock. I u něj známe šest základní bylin, a to hořcový kořen, zeměžlučová nať, heřmánek římský, chininová kůra, pomerančová kůra a čubet benedikt. Zbytek je však opět součástí přísně střežené receptury skládající se ze 14 různých bylin.
A v případě slavného Jägermeisteru je situace ještě složitější. Ten je totiž připravován z 56 různých druhů bylin, semen, kořenů, dřev a kůr, přičemž známých jich je jen pár. Opět se jedná o skořici, ke které je přidáván také zázvor, šafrán a mnoho dalších ingrediencí.
Co si ovšem doma rozhodně můžete vyrobit, je ořechovka. Ta se připravuje z nezralých vlašských ořechů, které se zbavují vnější hořké slupky. Následně se nechávají několik dní ve vodě, aby i samotné ořechy pozbyly své hořkosti. Poté se naloží do alkoholu a spolu s pomerančem a skořicí se macerují několik dní.