Šalvěj lékařská: symbol věčného života

Dnešní bylinkou, kterou si vezmeme na paškál, nemůže být jiná, než v tomto ročním období hojně využívaná šalvěj lékařská (Salvia officinalis). Tomuto polokeři dorůstajícímu výšky až 70 cm se lidově říká babské ucho, cigánovy gatě nebo vlčí chvost. Přezdívek má ještě mnohem více. Latinský název má původ ze slova salvare, což znamená léčit či také spasit.

Bylina našich předků

Do českých zemí se šalvěj dostala pravděpodobně ze středomoří v 9. století. Její léčivé schopnosti znali již naši předkové, to i dokazují rčení vzniklá kolem roku 1300: „Proč by měl člověk zemřít, když v zahradě roste šalvěj?“ nebo „Ten, kdo chce na věky žíti, musí šalvěj v květnu jísti!“.

Jak můžeme usoudit z předchozího rčení, šalvěj se sklízí hlavně v květnu. Sklizeň šalvěje je ale možné provádět během celého vegetačního období rostliny, nejčastěji v letních měsících. Aby lístky šalvěje obsahovaly co nejvíce éterických olejů, sbírají se ideálně za slunečného dne a v poledne. Sbírají se buď samostatné listy nebo celé vršky stonků, použít se ale můžou také květy i nať šalvěje. Květy se objevují od května do července a mají fialovou barvu, občas se můžeme setkat i s barvou bílou. Používat šalvěj můžeme čerstvou, často se uchovává sušením, ale šalvěj můžeme i zamrazit. V tomto případě je důležité, abychom ji před zamrazením dobře osušili.

Na pěstování není šalvěj nikterak náročná. Daří se jí ve všech typech zemin, ocení suché a slunné stanoviště. Je dobré ji chránit před mrazem - například chvojím. Pěstuje se buď ze semínek, rozdělením trsu nebo řízkováním.

Užití

Šalvěj obsahuje řadu prospěšných látek. Vitamíny skupiny B, jejichž nedostatek se projevuje únavou, podrážděností, špatnou pokožkou či nechutenstvím, estrogenní hormony nebo salviol, cineol a thujon - jedná se o silice s protizánětlivými a baktericidními účinky. Stejně jako u mnoha dalších bylin se v ní nacházejí třísloviny, které mají stahující a protizánětlivý účinek a také díky nim získává svou charakteristickou nahořklou chuť.
Ze šalvěje můžeme připravit nálev, udělat tinkturu nebo si ji přidat do koupele.

Šalvěj se nedoporučuje užívat dlouhodobě. Neměly bychom překročit spotřebu 3 šálků denně. Látky obsažené v šalvěji mohou snižovat tvorbu mateřského mléka, a proto se tato bylinka nedoporučuje kojícím ženám.
Šalvěj se krom lékařství a kosmetického průmyslu využívá i v kuchyni, zejména k dochucení různých masových pokrmů, do bylinkových másel, omáček, k dochucení sýrů, domácích paštik, skvělá je také při pečení a dušení zeleniny a brambor.

Zajímavosti

To, že se jedná o mimořádnou bylinku dokazuje i pověst, kdy Matka boží s Jezulátkem utíkali před Herodesem a hledali pomoc u všech květin na poli, ale žádná jim neposkytla přístřeší, právě kromě šalvěje. Schovali se pod jejími hustými listy a Herodesovo vojsko kolem nich prošlo a nezpozorovalo je. Matka boží rostlině poté poděkovala a řekla jí, že za to bude u lidí nejoblíbenější květinou, dala jí moc vyléčit lidem všechny nemoci a od té doby bylinka kvete a pomáhá lidem.

Listy šalvěje jsou od antiky považovány za symbol věčného života, ve středověku se věřilo, že kdo má na zahradě šalvěj, nezemře.