ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ

ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ (Agrimonia eupatoria), slov. Repík lekársky

SBÍRÁME / SKLÍZÍME: nať
DOBA SBĚRU / SKLIZNĚ: červen – září

Popis

Vytrvalá rostlina dorůstající až do výšky 1m.V prvním roce vytváří pouze přízemní růžici listů. Žluté květy jsou sestaveny do řídkých hroznů. Plodem je nažka uzavřená v češuli s háčkovitými ostny. Kvete od července do září.

Použití 

Působí protizánětlivě a hojivě, používá se zevně jako obklad nebo koupel při různých vyrážkách, nehojících se ranách, odřeninách a popáleninách. Je vhodný také jako kloktadlo při zánětech horních cest dýchacích.

Sběr

Výskyt: na pastvinách, stráních, suchých loukách, podél cest, převážně se pěstuje.
Způsob sběru: protože řepík má nejvíce listů ve spodní části rostliny, uřezáváme nať delší (60 – 70 cm). Sbíráme v době květu. Sklízíme nožem, v hustším porostu srpem. Stonek nesmí být dřevnatý a silnější než 5 mm. Nať musí být vždy dobře olistěna. Koncem léta bývá na lodyhách mnoho plodů, které do sběru nepatří, a proto celé vrchní části odřezáváme a ze sběru vyřazujeme.

Pěstování

Podnebí a půda: řepík nemá na půdu zvláštní nároky. Přednost dává teplým polohám, snáší dobře i polostín a je dobře odolný proti suchu. Vzhledem k tomu, že řepík zůstává na pozemku více let, je dobré aby byla půda dobře zásobena živinami a organickou hmotou. Proto jako předplodina jsou vhodné okopaniny, které se přihnojují. Jinak je třeba chlévskou mrvu nebo kompost dodatečně dodat, a to vždy na podzim. Před setím zahnojíme 1 kg 40 % draselné soli a 2 kg superfosfátu. Během vegetace, je-li třeba, přihnojujeme ledkem amonným s vápencem (2 kg / ar). V dalších letech se přihnojujeme granulovaným NPK 1 (4 – 6 kg / ar).

Způsob pěstování: Porost se nejlépe zakládá přímým výsevem (říjen – listopad). Pokud to dovolí podmínky, můžeme začít se setím již během února či března. Jako osivo se používají zdřevnatělé češule, které se vysévají na povrch půdy. Sejeme-li secím strojkem musíme zakoupit semeno obroušené. Na 1 ar se spotřebuje asi 500 g osiva. Vyséváme do řádků 50 cm od sebe vzdálených, nejlépe se značkovací rostlinkou (salát, ředkvička). Tak je umožněno včasné plečkování ještě před vyklíčením řepíku. Můžeme vysévat i ručně do hnízd nebo do sponu 40 x 30 cm. Po vzejití necháme jen nejsilnější rostlinku, ostatní odstraníme. Porost musíme stále udržovat v bezplevelném stavu.

Sklizeň: Nať řepíku sklízíme v době květu. Sklizně většinou bývají dvě – první v polovině července a druhá v polovině října. Průměr stonku rostliny nesmí přesahovat 0,5 cm a nať musí být vždy dobře olistěna. V době sklizně má mít řepík co nejméně plodů, přípustné množství bývá okolo 6 %. Nať řepíku žneme srpem nebo kosou a to asi 5 – 10 cm nad zemí. Nikdy ji nestlačujeme neboť je náchylná k zapaření. Výnos z jednoho aru se pohybuje okolo 60 kg suché natě.

Sušení

Menší množství sušíme buď v tenkých vrstvách nebo v malých svazečcích zavěšených na dobře větraném místě. Při větší sklizni sušíme na sušárnách ve vrstvě do 20 cm při teplotě 35°C. Během sušení nať neobracíme, aby z ní neopadávaly listy a květy. Dobře usušená nať má světlezelenou barvu. Balíme do papírových pytlů nebo jutových žoků.

SESYCHACÍ POMĚR: 4:1