LIDOVÉ NÁZVY: Koňské kopyto, lopušice, podbělice, podbílek, babuška, mateří líčko, podkovka, babuše, bělice, devaterník, devětsil malý, májí, májík, malý lopuch, oko Kristovo, podbíl, podbiol, podhoráz, svalník, syn před otcem, zaječí lupen
PODBĚL LÉKAŘSKÝ (Tussilago farfara), slov. Podbeľ liečivý
DOBA SBĚRU: březen – duben
Popis
Vytrvalá rostlina, až 20 cm vysoká s plazivým dužnatým oddenkem, z kterého vyrůstají časně zjara květonosné šupinaté lodyhy zakončené citrónově žlutými květy. Za chladného nebo deštivého počasí, stejně jako na noc se květní úbory zavírají. Později po odkvětu vyrůstají z oddenku velké srdčité listy s mělce zubatým okrajem. Svrchní strana listů je lysá, světle zelená, rub je šedě plstnatý. Podběl kvete v březnu a dubnu. Plodem jsou nažky s chmýrem.
Použití
Droga se užívá hlavně při onemocnění dýchacích cest, astmatu a kašli. Často se podává ve směsi, např. s heřmánkem, jitrocelem nebo lékořicí.
Sběr
Výskyt: na hlinitých, jílovitých půdách, na náspech, rumištích, podél potoků a řek
Způsob sběru: ručně uštipujeme rozkvetlé úbory, vždy s co nejkratší stopkou. Vadnoucí nebo překvetlé květenství nikdy nesbíráme – během sušení by květ plně dozrál a rozpadl by se v chmýří. Překvetlé úbory poznáme od rozkvétajících podle okrajů jazykovitých květů, které mají oranžovou až načervenalou barvu namísto barvy žluté. Nasbírané květy nestlačujeme!
Sušení
Květ podbělu schne velmi dobře. Sušíme jej rychle v jednoduché vrstvě asi do 5 cm ve stínu nebo umělým teplem. Zahnědlé nebo odkvétající květy s chmýřím během sušení odstraňujeme. Dobře usušený květ si musí ponechat svoji původní žlutou barvu. Balíme jej do papírových obalů.
SESYCHACÍ POMĚR: květ – 5:1