LIDOVÉ NÁZVY: Smetanka, husí kap, lví zub, mlíč, mlíčí, hadí mlíčí, kačenec, kačinec, lucerničky, lucerny, mléč, mlíčňák, odvančík, pampalíšek, pampelíček, pamprlice, pampuliška, pampuška, pleska, plečka, pleška, pupava, smetaník
PAMPELIŠKA LÉKAŘSKÁ (Taraxacum officinale), slov. Púpava lekárska
DOBA SBĚRU: duben – květen, srpen – září
Popis
Vytrvalá rostlina s dutými, až 30 cm vysokými stvoly a s přízemní růžicí laločnatých listů. Kořen je vřetenovitý, hrubě vrásčitý, bezlistý stvol je zakončen úborem žlutých jazykovitých květů. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi s bílou šťávou. Plodem jsou nažky s chmýrem, tvořící v konečném stadiu kouli. Kvete od května do září.
Použití
Pampeliška povzbuzuje činnost trávicích orgánů a sekreci trávicích šťáv. Používá se také jako močopudný prostředek. Celkově posiluje organismus, a právě díky tomu je součástí jarních bylinných kůr.
Sběr
Výskyt: na loukách, mezích pastvinách, na zahradách
Způsob sběru: kořen pampelišky vyrýváme rýčem nebo dloubákem, můžeme vykopávat i motykou. Vždy jej sklízíme i s natí, kterou dodatečně odstraňujeme. Pamatujeme, že mohutnější kořeny bývají na vlhčích místech, na suchých loukách jsou kořeny slabé. Oklepané kořeny ukládáme do košíků. Před sušením odřízneme nať s krčkem kořenu, odstraníme hlínu a opereme ve vodě.
Sušení
Pampeliškový kořen po vyprání a odkapání sušíme teplem umělým do 50°C. Správně usušený kořen se s praskotem láme a na lomu je bílý, uprostřed sametově žlutý. Špatně usušený kořen se ohýbá a později plesniví. Balíme do pevných papírových nebo propylenových pytlů.
SESYCHACÍ POMĚR: kořen – 5:1