KOZLÍK LÉKAŘSKÝ

LIDOVÉ NÁZVY: Baldrián, baldrán, čertikus, dřevenák, kocůrník, kočičí kořen, kozilec, kozelec, kozlíček, odolen, odolan, odolenový kořen, paldrán, valerián

KOZLÍK LÉKAŘSKÝ (Valeriana officinalis), slov. Valeriána lekárska

SKLÍZÍME: kořen
DOBA SKLIZNĚ: říjen

Popis

Vytrvalá rostlina s rýhovanou až 150 cm vysokou lodyhou. Světlerůžové, někdy bílé květy jsou uspořádané ve vrcholíkovitých plochých latách. Silně zapáchající oddenek je výběžkatý s drobnými kořínky. Listy kozlíku jsou kopinatého tvaru, spodní zubaté. Vrcholový list je vždy větší než ostatní. Plodem jsou nažky, které vyrůstají z kalichu. Rostlina kvete až ve druhém roce a to od června do srpna.

Použití

Droga se podává jako sedativum při nespavosti, stresech, bolestech hlavy a nervovém podráždění. Působí proti hlístům.

Pěstování

Podnebí a půda: pro kozlík jsou nejvhodnější hlinitopísčité půdy s dostatkem vlhkosti, humusu, živin a vápníku, méně vhodné jsou půdy těžké. Kozlík dobře snáší i polostín. Jako předplodiny jsou vhodné např. luskoobilné směsky, okopaniny a jeteloviny. Po jiných předplodinách (např. obilninách) se musí pozemek na podzim prohnojit chlévskou mrvou. Na jaře před výsadbou se pozemek přihnojí průmyslovými hnojivy – 2,5 kg superfosfátu, 1,5 kg draselné soli, 1,5 kg síranu amonného na 1 ar.

Způsob pěstování: osivo kozlíku vyséváme na podzim do truhlíků, které necháme přes zimu promrznout. V únoru truhlíky přemístíme do skleníku. Přibližně po třech týdnech rostlinky přesadíme do sponu 5 x 5 cm a otužujeme je častým větráním a snižováním zálivky. Brzy na jaře vysazujeme na produkční pozemek do sponu 50 x 25 cm). Porost mělce okopáváme a ručně odstraňujeme plevel.

Sklizeň: sklizeň kořene začíná, když začínají odumírat nadzemní části rostliny. Většinou to bývá během měsíce října. Sklizeň se snažíme provést v době, kdy půda není ani příliš suchá ani přemokřená. V suchých půdách se kořeny lámou, v mokrých lze těžko použít stroje. Ke sklizni ve velkém sklízíme jednoradličným pluhem nebo vyorávačem na cukrovku. Na menších pozemcích používáme nejčastěji rycí vidle. Kořeny zbavíme zbytků lodyh a důkladně opereme,v případě potřeby podélně rozřízneme. Ještě před praním je třeba vyčesat vlasové kořeny kovovým hřebenem (postačí prkno s hřebíky).

Sušení

Sušíme na sušárně teplotou do 40°C. Správně usušené kořeny se musí s praskotem lámat. Výnos z 1 aru se pohybuje od 25 do 35 kg suchých kořenů. Drogu uchováváme v papírových pytlích.

SESYCHACÍ POMĚR: 4:1

Registrace