LIDOVÉ NÁZVY: Děvizna, svíce královská, Petrova hůl, kruželice, císařská svíce, děvozel, fousáč, oběračka, obranka, pochodňová květina, psí ocas, volský chvost
DIVIZNA VELKOKVĚTÁ, DIVIZNA SÁPOVITÁ
(Verbascum densiflorum, Verbascum phlomoides), slov. Divozel veľkokvetý, Divozel sápovitý
SBÍRÁME / SKLÍZÍME: květ bez kalicha
DOBA SBĚRU / SKLIZNĚ: červenec – září
Popis
Dvouletá bylina vytvářející v prvním roce přízemní růžici velkých plstnatých listů, ze kterých v roce druhém vyrůstají až 2 m vysoké lodyhy zakončené dlouhým hroznem žlutých květů. Divizny se od sebe liší hlavně velikostí květů – divizna velkokvětá má v průměru květy 5 cm velké, sápovitá 3 – 4 cm. Plodem jsou tobolky. Divizna kvete od června do září.
Použití
Používá se při suchých zánětech horních cest dýchacích, při nachlazení spojeném s dráždivým suchým kašlem, při poruchách zažívání spojených s průjmy.
Sběr
Výskyt: kamenité svahy, slunné stráně, úvozy, paseky, zahrádky
Způsob sběru: sběr květu divizny není náročný, patří naopak mezi sběry příjemné, kdy se nemusíme ani hrbit, ani natahovat. Květní koruny bez kalichu ručně otrháváme postupně tak, jak rozkvétají. Nejlépe je trhat květ v dopoledních hodinách po opadnutí rosy, neboť odpoledne mívá rostlina již velkou část květů odkvetlých (květy divizny vykvétají v noci a v odpoledních hodinách odkvétají). Nikdy nesbíráme květy nerozvité ani květy opadané, které při sušení černají. Pokud bychom květy divizny sbírali za rosy nebo po dešti, také by během sušení ztmavly.
Pěstování
Podnebí a půda: divizna má ráda slunná místa, chráněná před větrem, nemá vysoké nároky na půdní podmínky. Nejvyšší výnosy poskytuje na půdách lehčích až středních, dobře zásobených živinami, hlavně vápníkem. Protože je teplomilná, snáší dobře vyšší teploty a sucho. Před výsadbou pozemek přihnojíme průmyslovými hnojivy – 1 kg síranu amonného, 2 kg superfosfátu a 2,5 kg 40 % draselné soli.
Způsob pěstování: porost se zakládá z předpěstovaných sazenic. V květnu až červnu vyséváme osivo řídce do truhlíků nebo na záhon (5 – 10 kg na 1 ar), vždy zcela na povrch půdy, protože divizna potřebuje ke klíčení světlo. Výsev zavlažujeme rosením. Vzešlé rostlinky přesazujeme v době, kdy mají nejméně 4 pravé listy (buď na podzim – do poloviny října, nebo na jaře – do konce dubna). V letních měsících je dobré lodyhy s květy zastřihnout, aby rostliny nebyly příliš vysoké a květy se daly dobře sklízet. Stříháním je vyvoláno větvení lodyh a výnos květů z každé rostliny se zvyšuje.
Sklizeň: začíná ve druhém roce asi v červnu a trvá přibližně do září, někdy i října. Sklízíme žluté kvítky bez kalicha a to ručně každý den v dopoledních hodinách. Květy sbírané časně zrána, za rosy, po usušení černají. Pokud chceme sbírat diviznu v odpoledních hodinách, bývá květ z velké části opadaný.
Květy nesmíme stlačovat, volně je ukládáme do košíčků. Výnos z 1 aru se pohybuje od 4 – 8 kg.
Sušení
Zde platí dvojnásob, že špatným usušením nebo nevhodným skladováním můžeme veškerou práci zmařit. Nasbírané květy se snažíme usušit co nejrychleji, nejlépe během jednoho dne. Proto je nikdy nesbíráme před deštěm. Nejlépe ji usušíme za horkého dne na přímém slunci. Výhodné je rozprostřít květ na černý papír nebo tmavý plech, který sluneční paprsky přitahuje a tím se celý proces sušení ještě urychluje. Pokud není pěkné počasí, je třeba sušit uměle a to teplotou do 60°C. Správně usušený květ si musí zachovat původní zlatožlutou barvu (nesmí být zašedlý nebo dokonce hnědý) a při mnutí musí chrastit. Takto usušenou drogu dáme ihned do propylenového sáčku nebo pytle a pevně zavážeme (dbáme, aby obaly nebyly porušené). V menším množství můžeme uschovat do plechových nádob. Jen tak zabráníme tomu, aby zpátky nenatáhla vlhkost a neztmavla. Papírové obaly jsou pro květ divizny nevhodné.
SESYCHACÍ POMĚR: 8:1